Tuhle básničku jsem napsala mé milé kamarádce Gabči. Odjela na tábor a má fantazie ihned zapracovala jak to tam asi vypadá.
No Gabi Snad se ti líbí a moc tě nenaštval, já teda nevím jak umíš zpívat já příšerně tak že by se to víc hodilo na mě.
Gábi u ohýnku sedí,
do plamenů hledí.
Kytaru v rukou třímá,
písně dětem zpívá.
Děti si uši hrůzou zacpávají,
do stanů raději rychle utíkají.
Myslí si tahle Gabi je hodná velice,
avšak nebude s ní nikdy slavice.
Rádi ji moc máme,
ale pokud nezpíváme.
pak prchat musíme,
nebo si ty písně zhnusíme.
Žádné komentáře:
Okomentovat