Milan Kundera:
Člověk prochází přítomností se zavázanýma očima. Smí pouze tušit a hádat, co vlastně žije. Teprve později mu odvážou šátek z očí a on, pohlédnuv na minulost, zjistí co žil a jaký to mělo smysl.
sobota 16. října 2010
Depka
Někdy se nad duší převalují mraky, ty to víš, já to znám a ty taky. Slunce si marně přes ně cestu hledá, duši ovšem poručit se nedá.
Jak já smutek jen vyhnat ven mám, já marně sama sebe se ptám. Udělat z šedého jasný den, to je právě teď můj marný sen.
Žádné komentáře:
Okomentovat